Co znamená červený ibišek?

Ibišek je květina, která se stala symbolem skromné krásy, odolnosti, obnovy, nekonečného blahobytu a hojnosti.
Je v tradici východních lidí respektovat přírodu a pečlivě ji pozorovat. A pozoruhodné vlastnosti ibišku jsou náležitě oceněny.
Ibišek čínský neboli čínská růže je krásná, ale nenáročná a chorobám odolná okrasná keřová rostlina původem z jihovýchodní Asie, která je ceněna nejen pro své dekorativní vlastnosti. K léčebným účelům se používají všechny části této rostliny, jedí se mladé výhonky, z pupenů se připravují nálevy a čaj.
Všechno na této rostlině je krásné: silné rovné větve a svěží koruna; kožovité vyřezávané listy, velká světlá dvojitá nebo jednoduchá poupata různých odstínů červené, růžové, bílé a žluté, která sice kvetou pár dní, ale jsou velmi hojná a po odkvetlém poupěti hned vykvétá nová.

Indie a Čína jsou považovány za místo narození ibišku, ale tato rostlina má v Koreji zvláštní postavení.
V dávných dobách Číňané nazývali Koreu zvláštní zemí vznešených mužů, kde kvete ibišek. Starověké čínské dílo Shan Hai Jing (Příručka hor a moří), které obsahuje různé informace a má se za to, že bylo napsáno na konci třetího až počátku druhého století před naším letopočtem, obsahuje nejstarší zmínku o ibišku. Píše se v něm: „V zemi vznešených mužů roste Xunhuacao. Ráno se rodí a večer umírá.” V čínské mytologii je „Xunhuacao“ magická rostlina, která roste ráno a umírá večer. A zemí „ušlechtilých mužů“ nebo také „zemí dobrých mravů“ rozumíme Koreu.

A skutečně, Korejci věřili, že ibišek, jako žádná jiná rostlina, odráží jejich národního ducha: lásku k přirozenosti a jednoduchosti, vytrvalost, přeje všem společné dobro a věčnou prosperitu.
V roce 1990 byl ibišek prohlášen za národní květinu Koreje. Je zmíněn ve státní hymně, jeho podoba je přítomna v atributech státní moci a ražena na mincích.

Zajímavá je historie původu názvu této květiny. Předpokládá se, že název Hibiscus pochází z řeckého slova „hibiscos“, což znamená květinu podobnou ibisovi. Ibis je čáp se zakřiveným zobákem a jasným peřím, který žije na březích tropických nádrží. Tato rostlina se stejně jako mnoho dalších věcí dostala na Blízký východ díky Hedvábné stezce.
Název pro ibišek byl podle mého názoru zvolen zcela správně!

A zde je několik obrazů starých čínských mistrů, kde je obraz ibišku.
Autor prvního obrazu není znám. Dílo podle odborníků pochází z období dynastie Song (960-1279).
Vědci se domnívají, že tento design původně sloužil jako dekorace pro kulatý ventilátor na pevném rámu. Později, když ventilátor přestal sloužit svému zamýšlenému účelu, byl rozebrán a neocenitelná kresba byla umístěna do alba známého jako „Album kreseb a písní umělců“.
„Variable Hibiscus“, neznámý umělec, dynastie Song (960-1279), hedvábí a minerální barvy.

Dvě práce Lü Ji (žil 1429-1505), dvorní umělec dvou císařů dynastie Ming, císaře Chenghua a císaře Hongzhi.
Oblíbený malířský žánr umělce – “hua niao“ (květiny a ptáci), ve kterých dosáhl nebývalého mistrovství. Lü Ji měl díky svému postavení u dvora možnost studovat neocenitelné obrazy dynastií Tang (618-907) a Song (960-1279). Umělec nakonec vyvinul svůj vlastní styl, který kombinoval rysy stylu gunbi (v překladu „pilný štětec“) a stylu sei (v překladu „malba nápadů“).
Lü Ji tak spojil dva protichůdné styly: ceremoniální a detailní styl gongbi (styl císařských paláců) a expresivní styl dvorních intelektuálů, jejichž prostřednictvím se snažili zprostředkovat své vnímání světa pouze několika silnými tahy. inkoustu s velkým štětcem na hedvábí nebo papír.

Lu Ji, “volavky a ibišek” hedvábí a minerální barvy.