Jak dlouho pohanka kvete?

28. července 2004 Elektronická verze novin „Vladivostok“ č. 1596 ze dne 28. července 2004

Cenné plodiny budou nakupovat i Japonci.
Letos se na farmách Primorye zaselo dvakrát tolik pohanky než loni. Tentokrát se rozkládá na téměř 9 tisících hektarech. Je naděje, že rok bude zlomový ve zvyšování výměry hodnotných obilných plodin.
V našich obchodech nyní nechybí pohanka, jako v dobách, kdy pohanková kaše náhle spadala do kategorie pochutin podávaných při zvláštních příležitostech. Do Primorye se přiváží z centrálních oblastí země, Číny. Na odbyt jdou i místní cereálie z obilného závodu Dalnerechenský, kde se zpracovávají produkty přímořských farem, ale evidentně ne dostatečně. Nejde však pouze o to, že tento dietní produkt by měl být přítomen v každodenní stravě téměř každé rodiny (podle lékařských standardů je potřeba pohanky na osobu 10 kilogramů ročně, nyní, soudě podle statistik, to vychází na 8 kilogramů na obyvatel regionu).
„Existují další důvody, proč dát pohance zvláštní místo ve struktuře osevních ploch regionu,“ vysvětluje Gennady Kurkot, vedoucí oddělení pěstování rostlin krajského zemědělského odboru. – Pohanka je dobrým předchůdcem všech plodin, včetně sóji a raných zrn, které nelze zasít na stejná pole. Jeho přítomnost v střídání plodin pomáhá zvyšovat úrodnost půdy. Pohanka také potlačuje plevel. Doporučil bych to vzít v úvahu našim letním obyvatelům, kteří obvykle rok co rok vysazují stejné zahradní rostliny na stejných záhonech. Půda se tak vyčerpává. Pokud pohance vyčleníte alespoň malý kousek půdy a zaoráte její zelenou hmotu, výnosy se zvýší – hned to uvidíte. Pohanka je také vynikající medonosná plodina. Z jednoho hektaru pohankových polí můžete „vzít“ 100 kilogramů hodnotného dietního medu. A pokud lípa někdy včelařům selže (barvu smyje déšť nebo dojde k jinému neštěstí), pak se takové „úlety“ u pohanky téměř nestávají. Rostlina nedozrává současně, kvete až 40 dní a po celou tuto dobu mohou včely pracovat na pohankových polích.
V rozvrhu polních prací jako by příroda sama vyčlenila čas na pohanku, když se na farmách objevují volná „okna“. Má nejpozdější termíny výsevu – pohanka se zahajuje až po odplevelení rýže, sojové boby – nejdříve 20. června. Pokud se ale sója sklízí po prvních mrazících na konci října, přichází na řadu pohanka v září, kdy jsou starosti s ranými zrny stranou. To je důvod, proč je vhodné, aby se farmy zabývaly touto plodinou. Ano, a je to ziskové, zvláště teď. V letošním roce se nákupní cena kilogramu pohankového zrna zvýšila na 5 rublů. Jak ujišťuje státní potravinová agentura, problémy s odbytem nebudou – je připravena odvézt celou úrodu. Japonci mají o naši pohanku zájem. Zemědělské producenty povzbuzují i další opatření: bezúročné půjčky na jaře na budoucí sklizeň, možnost nákupu techniky na leasing a poskytování zónových odrůd.
“Naše odrůdy jsou ve srovnání s čínskými docela konkurenceschopné,” říká Gennady Kurkot. – Nyní se zavádějí nové: „Primorskaya-7“, „Primorskaya Local“, „Izumrud“, testuje se několik odrůd dovezených z Tatarstánu. Několik našich semenářských farem vážně pracuje tímto směrem. Výnosy pohanky v regionu jsou zatím nízké – v průměru 6-8 centů na hektar. Použití nových odrůd umožňuje jeho růst na 14-18 centů.
V letošním roce závod na obilí Dalnerechenský dosáhl plné kapacity. Technologie zpracování obilí se zde liší od technologie používané Číňany, kteří je jednoduše loupou. Párou oddělujeme zrno od bedny, ve které obilí dozrává. Výtěžnost jader, kterým jsme dříve říkali pohanka, je až 90 procent, výnos drcených obilovin je 10 procent. Naši východní sousedé používají pohanku hlavně na mouku, ale my z ní raději vaříme kaši. Co se týče oblíbenosti mezi druhými chody, je na druhém místě za bramborami. Proto je pro nás důležitá právě tato distribuce hotových výrobků po zpracování obilí.
Tvrdá měna pobřežních farem se nazývá sója – nejslibnější a nejvýnosnější plodina pro náš region a plocha na ni vyčleněná se rok od roku zvyšuje. Sójou je letos oseto 123 tisíc hektarů. Cílem je zvýšit toto číslo na 150 tisíc hektarů. Pohanka by měla zabírat minimálně 30 procent těchto objemů, teprve pak lze hovořit o efektivním střídání plodin. Ukazuje se tedy, že farmy musí stále zvětšovat plochu, kde se pěstuje tradiční plodina pro Primorye. Za tímto účelem byl učiněn první sebevědomý krok.

Autor: Oddělení speciálních projektů, Vasilij FEDORČENKO (foto), Vladivostok