Jak vypadají drony?

Včela medonosná žije v mnohatisícových společenstvech, které se ve včelařství nazývají rodiny a zahrnují jednu včelí královnu, několik desítek tisíc včelích dělnic a na vrcholu sezóny několik set a někdy i více samců – trubců, žijících pouze v létě. měsíce.

Drony – samčí jedinci objevující se ve včelstvu na jaře a v létě. Vyznačují se větší velikostí těla než dělnice. Délka těla dronu je 17-20 mm. Jeho tělesná hmotnost je asi 20 mg. Hlava drona je velká s vypoulenýma očima. Hrudník je silný a právě zde se nacházejí silné svaly, které pohánějí dobře vyvinutá křídla a nohy. Břicho trubců je tlusté a krátké. Mají medovou strumu. Trubci mají dobře vyvinutý čich a zrak, což umožňuje rychle vystopovat královnu, která vzlétla na pářící let.

Silné svaly, které umožňují rychlý let, mu umožňují dohnat dělohu. Rychlost letu dronu je výrazně vyšší než rychlost letu včely dělnice. V úlu se trubci vyznačují pomalým chováním. Vypadají letargicky, klidně procházejí po plástvích kolem neplodné královny, aniž by jí věnovali jakoukoli pozornost. Ale v době, kdy se přibližuje pářící let, se droni transformují, vzpínají se a přibližují se ke vchodu. Jakmile královna vyletí vchodem, okamžitě se za ní v hejnu vyřítí trubci. K páření trubců s královnou dochází, jak již bylo uvedeno, ve vzduchu za klidného a teplého počasí. Drony se shromažďují ve velkých skupinách. Stejně jako královny se vyhýbají létání v blízkosti vodních ploch. Nad vodou vůbec nelétají. Faktem je, že během páření královna a trubec spadnou na zem, a pokud by k páření došlo nad vodou, královna by nevyhnutelně zemřela. Dron po páření umírá, což mu brání v dalším páření s královnou nebo jejími sestrami. To brání osidlování území blízce spřízněnými rodinami. Začínající včelař by měl mít na paměti, že chovné včelíny se specificky zabývají chovem čistokrevných trubců určených k páření s matkami.

Trubci se vyvíjejí v buňkách trubců, které jsou větší než buňky, kde se vyvíjejí včely dělnice. Trubci se objevují z neoplozených vajíček. Vývojový cyklus dronu je 24 dní. Tři dny – vejce. Další fází je larva – 7 dní. Prepupa – 4 dny. Kukla – 10 dní. Trubci začínají své přibližné lety sedmý den poté, co se vynoří z vajíček. S nástupem puberty, 8.-14. den, začnou provádět páření. Po zahájení páření při hledání královny vylétají trubci z úlu za dobrého počasí každý den a dokonce i několikrát denně.

Trubci nemají žádnou vazbu na rodinu, která je vychovala. Při hledání královny za účelem páření mohou odletět ze svého úlu na vzdálenost až 4 a dokonce až 6 kilometrů. Medový váček drona se přitom vyprázdní a při hledání potravy může skončit v cizí rodině. Včely volně pouštějí trubce jiných lidí do úlu. Trubci zde doplní síly tím, že se živí zásobami potravy, které přinesly včely dělnice, a poté znovu vylétají z úlu hledat královnu za účelem páření.

Na odchov a nakrmení tisíce trubců spotřebuje včelstvo až 7 kg medu. Proto se občas nabízí otázka: proč včely chovají tak velké množství trubců, když jich k páření s matkou stačí 8-10, maximálně 15. Je zřejmé, že se tak děje proto, aby se zvýšila pravděpodobnost páření, tedy oplození královny. Velké, či spíše enormní, téměř stokrát větší, než je potřeba, se vyrábí jakoby na pojistku počet trubců, aby se zvýšila pravděpodobnost oplodnění dělohy. Velké množství trubců doprovázejících královnu za letu je navíc její spolehlivou ochranou před dalším hmyzem, neboť hlavním cílem včelstva je zachování a zachování královny.

Trubci žijí maximálně 70 dní, v létě pak 33 až 44 dní. Na podzim včely přestávají krmit trubce. Trubci sami nemají soboty a nejsou schopni se živit, sami slábnou, dělnice je vypudí z úlu a trubci umírají. Tento možná poněkud krutý postup má za cíl snížit spotřebu cenného krmiva na podzim a v zimě. V praxi jsou extrémně vzácné případy, kdy včely na podzim trubce z úlu nevyženou. K tomu dochází v případech, kdy je ve včelstvu královna nekvalitní (jalová, stará), nebo královna z toho či onoho důvodu zcela chybí. V tomto případě zůstávají trubci na zimu v rodině.

Jediným účelem trubců ve včelstvu je pářit se s královnou a oplodnit ji. Drony v rodině nevykonávají žádný jiný druh práce. Nejsou schopni si v přírodě ani obstarat potravu, protože jejich orgány na to nejsou uzpůsobeny. Trubci se živí potravou připravenou včelami dělnicemi. Drony se ani nemohou bránit nepřátelům, protože nemají bodací aparát.

Trubec – toto je včelí „táta“, „přítel“ včelí královny. Hlavním účelem trubců ve včelstvu je pářit se s mladými královnami a královna jich má několik „za noc“. Odkud přicházejí do úlu? Nepřicházejí do úlu a jako včely se rodí v úlu; ačkoli drony jedné rodiny mohou v určitou dobu, kdy jsou potřeba, volně vstupovat do jakékoli jiné rodiny.

Na rozdíl od včely dělnice trubec větší a výkonnější. Dron nemá žihadlo – je absolutně neškodný, ale bzučí hlasitěji, než by mohl vyděsit ty, kteří se bojí „velkých much“ (jak se říká „strach má velké oči“). Dron nemůže vylučovat vosk ani sbírat pyl. Nedokáže si sám sehnat ani jídlo!

Horní fotografie ukazuje velké oči dronu. Spodní fotka ukazuje skutečného lva:

Včelí královna klade neoplozená vajíčka do větších buněk. Odkud „připravený“ dron vylétne po 24 dnech. Na rozdíl od včelího plodu vypadá trubčí plod trochu jinak. Uzavřené buňky jsou větší a vypouklejší. Určitě někdy vyfotografuji plodiště dronů (nebo tinder?) a dám fotku na blog.

Horní fotka je kukla drona při pohledu zepředu, spodní fotka je pohled z profilu:

Na konci včelařské sezóny, kdy pomine rozmnožovací pud, včely trubce přestanou krmit, nedovolí jim přiblížit se k zásobám medu a trubce vyženou z úlu nebo je do úlu nepustí (obě jejich vlastní a další) nebo je „namočte“ přímo do úlu a poté mrtvoly vyhoďte:

Trubci obvykle žijí asi dva měsíce, ale mohou žít i déle. Včelí samci obvykle žijí dlouhou dobu v bezmatečných koloniích a mohou se včelami i přezimovat. Taky drony Karpatské plemeno občas zůstává na zimu a je k vidění při jarní prohlídce. Ukazuje se, že trubci, stejně jako včely dělnice, mohou žít déle než šest měsíců.

Při procházce jednoho večera na konci července mezi úly jsem uviděl tento nečekaný obrázek: u vchodu do úlu se „mačkala“ tlupa včel. Ani se neshlukovali, ale tiskli k sobě. Jako malá kachňata schoulená k sobě při rozcvičce. Podíval jsem se blíže a tohle jsou hukot.

Z úlu je vykoply včely dělnice. Včelstvo prostě trubce nepotřebuje. Takový je osud všech včelích trubců. Nejdou „do zimy“, umírají na konci medobraní. Ale trubci žijí krásně – nefungují, mají přístup téměř do každého úlu, jedí med pro radost (někde jsem četl, že 1 kg trubců sežere 2-3 kg medu za 15-20 měsíce). Pohled shora:

Obvykle se nepotřební trubci „motají“ pod vrchní izolací úlu, odkud je vytlačují samy včely. A tady se, chudáci, mačkali jako ovce.

Při zkoumání jedné rodiny byl objeven zajímavý rám. Mezi obvyklé rámečky s běžným potomstvem patřil rám se zapečetěným troudem. Jak toho královna dokázala tolik zasít, zůstává záhadou. Takový počet trubců nebyl potřeba a rám byl zlikvidován (med sněden, kukly vytřepány, vosk roztaven).

Mimochodem, byl to májový med. A vosk se zahříval v domácí solární peci na vosk.

Buňky se zapečetěnými larvami trubců.

Někdy klade královna neoplozená vajíčka do včelích buněk a oplozená vajíčka do trubčích buněk, kde larvy včelích dělnic přijímají více potravy a vyvíjejí se ve větší včely. A ve včelích buňkách se z neoplozených vajíček líhnou trubci, kteří jsou menší než normální. Larvy trubců ve včelích buňkách jsou utěsněny speciálně vypouklým uzávěrem, odkud pochází i název potomstvo keporkaků.